Bezva schovka

Jednoho nádherného letního, slunného a teplého dne, jsem se svými morčaty
podnikla výlet na trávníku. Holky si pobíhaly a okusovaly trsy pampeliškových
listů a jetele. Bylo opravdu hezky a já si uživala sluníčka jen jak jsem mohla.
Přitom jsem si vůbec nevšimla, že se holky stale víc a víc posouvají k plotu,
byla to zrovna strana k menšímu lesíku, kde taky tekl potůček, jenže hned vedle
plotu byla take stará obrovská a rezavá čistička na vodu. Samozřejmě není naše,
ale obce a hned před čističkou jsou různa prkna a roští, trní, palety a ješte
dalši blbosti. No a ty dvě holky si to prostě spiklenecky namířily k tomu plotu.
Na poslední chvíli, když zalezala Nelinka, jsem si toho všimla. Už bylo pozdě.
Adélka už se dostala někam dál a bezvadně se tam schovala. Diky tomu, že jsem si
Nely všimla brzo, jsem chytila brzo alespoň ji. Zatím co jsem ji rychle uložila,
Áďa se schovala ještě dál. Byla jsem z toho na nervy, jelikož jsem se o ni bála.
Hledala jsem a hledala a už jsem měla úplně poškrábaně nohy, ale přibehla mi na
pomoc sestra. Hledaly jsme tedy spolu, najednou se pod paletou vynořila
vystrašená Adélka a nenechala se chytnout. Ješte asi půl hodiny jsme ji chytaly
a několikrát měly v rukou, ale vždycky vyklouzla a utekla zas, až se nám ji
podařilo chytit. To byla radost.
Druhý den, když „pásla“ zase sestra, tak se Adélce podařilo utéct zas, ale já už
byla pohotovějši a rychle ji chytila. Další dny už jsme si radši dávaly velký
pozor.